Říjen 2010

Scream! This is Halloween

31. října 2010 v 15:18 | Catrine |  Novinové útržky
avatar60
Kam se podělo těch pět dní prázdnin? Připadá mi, že jsem se ani pořádně nevyspala a zítra zase do školy. Je to trochu stresující, mám pocit, že jsem přes prázdniny neudělala nic kloudnýho. Dobře byla jsem na kosmetice, nákupech a běhala jsem (myslím, že stahování písniček se nepočítá), ale tím tak moje holiday activities končí. A to - jak se určitě všichni schodneme - není nic moc. Já prostě jsem (a asi navždy budu) hrozně línej člověk. Díky čemuž mám sice výčitky, ale že bych s tím něco udělala? To je hold nad moje síly. Ale smířit se s tím nehodlám dámy a pánové.
Halloween, Halloween. Do you like Halloween? Já ano. Řekla bych, že hned po Vánocích je to můj nejoblíbenější svátek. Vždycky mě mrzelo, že se u nás neslaví. Snila jsem o tom chdit venku v převleku, odříkávat koledy a dostávat bonbony. Přesně jako ve filmech. Naopak jsem nikdy moc nefandila dušičkám, vadí mi jejich křesťanská podstata. Halloween je totiž pohanský svátek, který slavili Keltové a církev ho předělala na All-hallow-even (Předvečer všech svatých). So, jakmile mi někdo řekne, že ten svátek je k ničemu a že "amíkům podlejzat nebude", hold se trochu sekne.

Krásný a hlavně strašidelný Halloween přeje
Catrine

Hurts - Wonderful Life

27. října 2010 v 23:15 | Catrine |  Music
Miluju tu písničku, miluju ten text. Písničky, které o něčem vyprávějí jsou nejhezčí


Now we are here with Caramell Dancing

27. října 2010 v 22:24 | Catrine |  News
avatar59
Layout, který jsem sem po dlouhé době nastavila jako první, jsem musela změnit. Nebyl špatný, vlastně byl moc hezký. Ale pro mě byl takový, jak to říct, nezajímavý. Prostě to nebylo něco, co bych nechala, aby na mě po každém otevření stránky vyskočilo. Tak jsem ho změnila. A přišla jsem na to, že jsem hrozně náročná! Viděla jsem spoustu krásných layoutů z kterých mě nějak nadchly, hmm, si všechny. V tom spočívá moje náročnost, všechny byly krásné, propracované a tak dál, ale nebyly pro mě. Prostě se mnou nesplynuli, abych tak řekla.
A tak je tu tento! Znovu není vyrobený mnou, do těhle věcí já se radši nepouštím. Moje kreativita končí u rozvržení stránky a výběru obrázků. Vyrobila ho, teď mě nechte přemýšlet, jo mám to Divine Royalty. Další z moc šikovných zahraničních grafiček, kterým okupuju stránky. Snad se i Vám lay líbí a pokud ne, tak to máte smůlu lidičky, já si ho nechám.
A jen tak mimochodem na takzvanou "šatnu blogu" už dlabu. Nebaví mě to psát, jsem si jistá, že tohle každýmu postačí. A mě to navíc ušetří dlouhé a dlouhé minuty zírání do obrazovky.

A nyní se loučí Catrine

A little luck can go a long way

27. října 2010 v 21:18 | Catrine |  Novinové útržky
avatar56
Zdravím, zdravím! Mnou tak dlouho očekávané prázdniny, jsou tu. Opravdu jsem za to neuvěřiteně ráda. Potřebuju se odreagovat, trochu si zarelaxovat a užít si ten čas bez školy, učení a všech těch věcí kolem. Navíc už by to chtělo zajít na nákupy s maminkou. Sice hrozně ráda nakupuju s holkama nebo jenom se Stone, ale pořád jsou to moje peníze, které utracím. Každý asi zná výhody nakupování s rodičema, no a, ehm, nevýhody.
Po dlouhé, dlouhé, dlouhé době se  zase cítím dobře. Dneska jsem si zaběhla deset kiláků a navíc jsem k tomu přidala i trochu jógy. Což má pro mě za následek tu nejlepší náladu. Jsem ráda, že jsem pro sebe něco uděla. Běhat devadesát minut možná někomu přijde jako sebevražda (jen tak mimochodem i mojí mámě), ale mě to přináší jenom samou pozitivní energii (kde jsem to jenom slyšela).
A na téma školy. No, rozhodně se nemůžu vynášet do nebeských výšin. Někde si udržuju čistý rejstřík, jinde bych mohla jít i na popravu (mám takový neblahý tušení, že mezi tyhle předměty se řadí i agličtina). Až budou třídní schůzky, měla bych se odklidit z domu, protože asi nebudou moc hůmorný.

Tím končím, užijte si prázdniny a já možná ještě napíšu (doufám).
Vaše Catrine

Some people search forever

21. října 2010 v 21:24 | Catrine |  Novinové útržky
avatar57
Jak začít? Ptala jsem se sama sebe, kdykoliv jsem otevřela okno k novému článku. Co psát, když se vlastně nic neděje? Po chybě vždy následuje náraz a já narazila u této myšlenky. Vždycky se něco děje. Ať už s námi samotnými nebo se světem kolem nás. Svět je v pohybu a my jdeme s ním. Právě tohle říká člověk, který za měsíc nepřispěl ničím, ani jednou malichernou větou. Ale proč se vymlouvat na nedostatek času? Já si nemyslím, že by měl kdokoliv nedostatek času. Každý ho má dostatek, ale je jen na něm, kolik ho využije. Tím Vám nechci říct, že bych k psaní článku nevyužila ani setinu z něj. Pouze se mi všech devět dcer Diových obloukem vyhýbalo.
Jak jsem tedy dostala nápad na nový článek? Přivedla mě na něj sama příroda. Přesněji stromy, jejihš listí nyní hraje všemy těmi krásnými barvami. A jakmile začne pršet nebo foukat, jsem bez sebe štěstím. Miluju podzim a všechno co k němu patří. I ty šedé mraky jsou mi v poslední době milejší než sluníško a nebe bez mráčků. A co je mi po tom, že na něj všichni nádavají? Podzim je moje období a já jsem šťastná, když na mě každý den vítr sfoukne pár barevných listů.

Vaše Catrine