Listopad 2010

I'm a handy man, very handy man

24. listopadu 2010 v 18:50 | Catrine |  Novinové útržky
avatar62
Dneska poprvé sněžilo. Věřili byste tomu? Konečně z nebe začala padat ta bílá krássa. Seděla jsem zrovna na hodině dějepisu, poslouchala výklad profesorky a otočila jsem hlavu k oknu. Na tváři jsem jsem vykouzlila zasněný úsměv a vznik socialistického Německa byl pro mě v tu chvíly pasé. Miluju sníh, když můžu jen tak vyběhnout na zahradu, lehnout si do něj a udělat si svého andělíčka. Je to dědincké, říká moje kamarádka, ale pro mě jsou tyto děcké chvíle okouzlující.
S mojí volejbalovou kariérou je to na spadnutí. Dobře, nechci se mu v dospělosti věnovat. Vlastně ani nechci v patnácti pokračovat, ale to přece neznamená nutnost, být šest týdnů na odpis. Za poslední čtyři roky jsem neměla žádné zranění a najednou špatně dopadnu a bum. Středně těžký výron kotníku. A co to pro mě znamená? Nesmím běhat, skákat a sportovat obecně, ale na to nejde. Tenhle týden si tedy dám od volejbalu na chvíli pohov, ale v pondělí opět na trénink. Zraněný mám jenom kotník, posilovat můžu. Nemůžu si dovolit být tak dlouho bez pohybu a vím to.

A tím se s Vámi loučí šikovná
Catrine

Anata ga ite, watashi ga ite

18. listopadu 2010 v 19:00 | Catrine |  Novinové útržky
avatar61
Dnešním dnem, je to už čtrnáct let co si má osoba, vykračuje po světě. Ano, ano, dneska mám narozeniny, svůj den a mám skvělou náladu. Opravdu, tehle týden jsem šťastná tak, jak už  dlouho ne. Určitě na tom má přičinění včerejšek, kdy jsme s holkama vyrazili na vánoční nákupy. Po dlouhé době zase jenom my čtyři. Takhle s předstihem jsme museli jít, protože společnej víkend jsme našli až za měsíc. A to už je trošku pozdě. Ale abych se dostala k jádru věci, holky se mě neznámím způsobem domluvili a když jsem se vrátila s jídlem, čekali na mě na stole dárečky a přání k narozeninám. Na tohle překvapení budu moc ráda vzpomínat.
Ovšem, skvělou náladu mám už od soboty, tehdy jsem se opravdu vznášela. Nejenom díky Akiconu na kterém jsem - jen tak mimochodem - opravdu byla. Šli jsme společně se Stone v krásných šatičkách z Japa shopu a se spoustou peněz v peněžence. Report psát opravdu nebudu, hlavně proto, že bych neměla moc o čem psát. První con, je hold první con, ale komu to vadí. Legrace byla a to je hlavní!
Možná si někdo všimnul, že jsem si změnila přezdívku. No, takhle bych to úplně neřekla, spíš jsem se vrátila ke staré. Stěhovat se nebudu, ikdyž už se tak nejmenuji. Byla moje blbost, že jsem takhle svůj blog pojmenovala a přežiju to. Jsem totiž toho názoru, že změna blgu nevede k ničemu. Maximálně ke strátě času s přesouváním všech možných článků!

vaše už o rok starší
Catrine